Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. (3M 26:42) Izrael zůstane v současném vyhnanství, nebude obnoven

 

perek_jz.jpg

Někteří křesťanští teologové tvrdí, že varování ve Třetí knize Mojžíšově v kapitole 27 (od verše 14) souvisí se zničením prvního Chrámu, a proto jsou ve verši 27:42 doplněna slovy naděje - I připomenu si svou smlouvu s Jákobem a též svou smlouvu s Izákem, také si připomenu svou smlouvu s Abrahamem, i tu zemi si připomenu.
Podobně vykládají i verš 26:45 - Připomenu jim smlouvu s jejich předky, které jsem vyvedl z egyptské země před zraky pronárodů, abych jim byl Bohem, já Věčný.
Křesťané považují tyto pasáže za příslib obnovy druhého Chrámu a vykoupení z babylonského zajetí, zatímco varování obsažené v Páté knize Mojžíšově v kapitole 28 se podle nich zmiňuje o zničení druhého Chrámu, to je již bez uklidňujících slov, proto tvrdí, že Izrael již nebude vysvobozen ze současného vyhnanství.
 
Vyvrácení: Písmo nepodporuje domněnku, že se první zmíněné varování vztahuje pouze ke zničení prvního Chrámu; varování obsažená ve Třetí knize Mojžíšově, která se zmiňují o první smlouvě, se vztahují jak ke zničení prvního Chrámu a počátku zajetí, tak i ke zničení druhého Chrámu a k utrpení Izraele v průběhu současného zajetí.
 
Zároveň vidíme, že varování obsažená v Páté knize Mojžíšově se týkají výhradně zničení prvního Chrámu.
 
Například varování v Třetí knize Mojžíšově ve verši 26:31 - Obrátím vaše města v trosky, vaše Svatyně zpustoším - obsahuje množné číslo a je zcela zřejmé, že se týká jak prvního tak i druhého Chrámu.
 
Nelze ani spekulovat o tom, že slovo Svatyně ve skutečnosti znamená paláce, protože další část verše upřesňuje - a nepřivoním k libé vůni vašich obětí - a zcela jasně dokazuje, že se jedná o oběti předkládané ve Svatyni.
 
Varování obsažená v Páté knize Mojžíšově, například ve verši 28:25 - Věčný dopustí, že budeš před svými nepřáteli poražen. Jednou cestou proti nepříteli vytáhneš a sedmi cestami budeš před ním utíkat - se opět nevztahuje k době druhého Chrámu, protože po zničení druhého Chrámu ještě Židé nad Římany zvítězili.
 
Tento fakt uznávají i římští spisovatelé.
 
Toto proroctví ale bylo naplněno v době prvního Chrámu, jak se dozvídáme z knihy Izajáš z verše 22:3 -
 
Do jednoho prchli všichni tvoji náčelníci; byli jati bez výstřelu z luku. Všichni tvoji zastižení byli do jednoho jati v dáli na útěku.
 
Když hovoříme o dvou zajetích, musíme se zmínit i o dvou vykoupeních, první bylo završeno výstavbou druhého Chrámu, druhé je očekáváno v budoucnosti.
Je ale možné věřit tomu, že vykoupení završené výstavbou druhého Chrámu bylo vykoupením úplným, když se deset kmenů nepřipojilo a nevrátilo se do Jeruzaléma?
Pouze 42 360 mužů z kmenů Juda a Benjamín využilo svolení perského krále Kýra, většina ale zůstala v Babylónu.
Dále nemůžeme tvrdit, že ti, kdo se vrátili do Jeruzaléma byli plně nezávislí; přestože se mohli usadit ve Svaté zemi, byli svále vazaly Médů a Peršanů, jak nás informuje kniha Nehemjáš ve verších 9:36 a 37 -  

Proto jsme dnes otroky. V té zemi, kterou jsi dal našim otcům, aby jedli její plody a dobroty, jsme otroky. Její bohatá úroda připadá králům, které jsi nad námi ustanovil pro naše hříchy; vládnou nad našimi těly i nad naším dobytkem, jak se jim zlíbí. Jsme ve velikém soužení.

Pak následovali krutosti ze strany Řeků a Římanů.

Je pravdou to, že Židé čas od času povstali, a ustanovili si krále, žádný z těchto panovníků ale nebyl potomkem krále Davida, který nemá být zbaven žezla v době závěrečného obnovení.
Hasmonejci byli kněží z kmene Levi, o Herodovi a jeho potomcích, kteří byli původem Edomci jsme se již zmínili.

Méněcennost druhého Chrámu lze charakterizovat absencí Schrány smlouvy, slitovnice, cherubů, urím a tumím, a Šechiny.

Chrám byl zbaven Šechiny (projevů Boží přítomnosti), ustala veškerá proroctví, lidé přestali být svědky zázraků.
 
Lze za těchto okolností tvrdit, že bylo vykoupení Izraele úplné?

Musíme ale uznat, že Bůh vzbudil soucit v srdcích dobyvatelů Izraele, přesvědčil mysl Kýra, aby udělil Židům povolení vrátit se do Jeruzaléma, obnovit Chrám, sloužit Bohu a aby je osvobodil z otroctví.

Jak můžeme vidět, nepříjemné následky původního vyhnanství přetrvávají i po návratu z Babylónu.
 
Poté co Herodes spáchal velké krveprolití, jehož obětí se stali učenci a zbožní Izraele, nechal vystavět nádherný a velkolepý Chrám, není ale pochyb, že Herodes byl po celou dobu své vlády udržován na svém trůně jen díky tomu, že byl vazalem Říma.

Vše nasvědčuje tomu, že vyhnanství pokračuje od zničení prvního Chrámu Nebukadnesarem až do dnešní doby.

Zjevné opomenutí slov útěchy a slibů v Páté knize Mojžíšově v kapitole 28, podobných těm, jež následují v Třetí knize Mojžíšově po varováních lze snadno vysvětlit tím, že tato část slov smlouvy nebyla dokončena, neboť ihned po varování, Mojžíš shromáždil Izraelity a uzavřel s nimi smlouvu ve chvíli, kdy stáli před Věčným; to se dočteme v Páté knize Mojžíšově v kapitole 29 ve verši 11 - abys vešel ve smlouvu Věčného, svého Boha, kterou Věčný, tvůj Bůh, s tebou dnes pod kletbou uzavírá.
 
Mojžíš připojil k tomu, co zmínil v předchozí kapitole přísliby smlouvy.
 
Poté co Izraelity zastrašoval možnými pohromami, přidal důrazný příslib úplného vykoupení.
 
Jak můžeme vidět dále v Páté knize Mojžíšově ve verších 30:1 až 10 -
 
Když na tebe toto všechno přijde, požehnání i zlořečení, jež jsem ti předložil, a ty si to vezmeš k srdci, kdekoli budeš ve všech pronárodech, do kterých tě zapudí Věčný, tvůj Bůh, a navrátíš se k Věčnému, svému Bohu, a budeš ho poslouchat, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší podle všeho, co ti dnes přikazuji, změní Věčný, tvůj Bůh, tvůj úděl, slituje se nad tebou a shromáždí tě zase ze všech národů, kam tě Věčný, tvůj Bůh, rozptýlil.
Kdybys byl zapuzen až na kraj světa, Věčný, tvůj Bůh, tě odtud shromáždí a vezme tě odtamtud.
Věčný, tvůj Bůh, tě uvede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a ty ji znovu obsadíš a on ti bude prokazovat dobrodiní a rozmnoží tě víc než tvé otce.
Věčný, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Věčného, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ.
Všechny tyto kletby pak vloží Věčný, tvůj Bůh, na tvé nepřátele a na ty, kdo tě nenávistně pronásledovali.
Ty budeš opět poslouchat Věčného a dodržovat všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím.
Věčný, tvůj Bůh, ti dá nadbytek dobrého v každé práci tvých rukou, plodu tvého života a plodu tvého dobytka i plodin tvé role. Věčný se bude opět nad tebou veselit k tvému dobru, jako se veselil nad tvými otci, budeš-li poslouchat Věčného, svého Boha, a dbát na jeho přikázání a nařízení, zapsaná v knize tohoto zákona, a navrátíš-li se k Věčnému, svému Bohu, celým svým srdcem a celou svou duší.
 
Je zřejmé, že tato předpověď čeká na své naplnění, proto ne všechny zmíněné podmínky vykoupení byly v době prvního a druhého Chrámu splněny.
Zároveň ale objevujeme v uvedených verších naději na obnovu a vykoupení našich duší.
Vykoupení, jež je osvobozením od všech starostí a je spásou a vrcholem lidského úsilí.
Příslib obsažený v Páté knize Mojžíšově týkající se naší budoucnosti výrazně převyšuje slib o politické obnově daný ve Třetí knize Mojžíšově.
Musíme jednoznačně dojít k závěru, že po pohromách popsaných v Páté knize Mojžíšově bude následovat naplnění jedinečných a rozsáhlých požehnání, ta budou naplněna v budoucnu při úplné obnově Izraele.