Jdi na obsah Jdi na menu
 


32. Amos (5:2) prorokoval Židům večné zajetí

 perek_lb.jpg

Ámos 5:2 - Padla izraelská panna, už nevstane, leží bez povšimnutí na vlastní zemi, nezvedne ji nikdo.
Na základě tohoto verše křesťané tvrdí, že úpadek Izraele bude věčný, a že naše zajetí nebude nikdy ukončeno, a že nemáme žádnou šanci na vykoupení.

 

Vyvrácení:

 

Ze slov stejného proroka je zřejmé, že se tato předpověď netýká věčného odsouzení Izraele, neboť prorok ve verších 9:14 a 15 v závěru své knihy říká -

 

Úděl Izraele, svého lidu, změním, oni znovu vybudují zpustošená města a osídlí je, vysadí vinice a budou z nich pít víno, založí zahrady a budou z nich jíst ovoce. Zasadím je do jejich půdy a již nikdy nebudou vykořeněni ze své země, kterou jsem jim dal, praví Věčný, tvůj Bůh.

Prorok prorokuje to samé ve verši 12 v kapitole 4 -
 
Proto s tebou, Izraeli, takto naložím. A protože s tebou naložím takto, připrav se, Izraeli, na setkání se svým Bohem!
 
To je narážkou na pokání a dobré skutky; pro ně bude Bůh konat dobro a utrpení změní ve štěstí, neboť On je Bůh, který trestá a odměňuje podle lidských skutků.
 
Aby prorok představil Boha jako Tvůrce Událostí, říká ve verši 4:13 -
 
Neboť, hle, on je tvůrce hor a stvořitel větru, oznamuje člověku, co má na mysli, působí úsvit i soumrak, šlape po posvátných návrších země. Jeho jméno je Věčný, Bůh zástupů.

Bůh je jako Stvořitel Světa ví o všem, je Zaopatřovatelem a Živitelem všeho, ví i o těch nejvzdálenějších a nejskrytějších činnostech; skrze Své proroky seznamuje lidi se svými úmysly a záměry.

Tak jako Bůh stvořil střídání světla a tmy ve prospěch svých tvorů, tak stvořil i dobro a zlo aby jejich prostřednictvím prosazoval Svou vůli uvnitř Lidu Izraele.
Proto je Bůh uctíván pod jménem Bůh Zástupů a Bůh celého Vesmíru.  
Proto se podřizujeme rozhodnutím Boha - Nejvyššího Soudce; a přestože občas trpíme v důsledku našich chyb a prohřešků, stále vnímáme Jeho ochranu a péči, která se nad námi rozprostírá díky Jeho laskavosti.
Tato myšlenka je obsažena v celé čtvrté kapitole knihy Ámos a představuje úvod k páté kapitole, která začíná takto -
 
Slyšte toto slovo, které pronáším, žalozpěv nad vámi, dome izraelský: Padla izraelská panna, už nevstane, leží bez povšimnutí na vlastní zemi, nezvedne ji nikdo.
 
Tyto verše hovoří o izraelské panně a oznamují, že lid je vyčerpán tyranií cizinců a ztrátou těch, kteří byli odvlečeni do vyhnanství; jejich vlastní králové a vládcové již nemají moc vyvolat požadované pokání, proto byl pro obnovu Izraele nezbytný Božský zásah.
Prorok proto ve třetím verši přináší smutnou zprávu -
 
Neboť toto praví Panovník Věčný: Městu, které vytáhne s tisícem, zůstane sto, a tomu, jež vytáhne se stem, zůstane pro dům izraelský deset.
 
Podle proroka, by měl být dopad pohrom v době úpadku Izraele hrozivý, Izrael bude zdecimován mečem, nebo hladem a morem, a pouze malá část bude ušetřena a odvlečena do zajetí.
Jedinou záchranou před takovouto národní pohromou je podle proroka upřímné pokání.
Hrozivé prohlášení o zničení Izraele, je proto Božským Rádcem ve verši 5:4 značně zmírněno -
 
Toto praví Věčný domu izraelskému: Dotazujte se mne a budete žít!
 
Je zřejmé, že výraz - dotazujte se - znamená - začněte se kát.
Izajáš ve verších 55:6 a 7 užívá podobný výraz -
 
Dotazujte se na Věčného, dokud je možno ho najít, volejte ho, dokud je blízko.
 
Prorok vysvětluje své varování následovně -
 
Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Věčnému, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouští mnoho.
 
To dokazuje, že prorok Ámos nepředpovídal věčný úpadek Izraele, ale hlásal, že existuje naděje na záchranu, obnovu a oživení Izraele prostřednictvím pokání.