Jdi na obsah Jdi na menu
 


76. Zbožňování lidí bylo běžnou praktikou pohanů

Ve verších 28:3 až 6 v křesťanské knize Skutky apoštolů se píše -

Když Pavel nasbíral náruč chrastí a přiložil na oheň, zakousla se mu do ruky zmije, která prchala před žárem. Jakmile domorodci uviděli, že mu visí na ruce had, říkali si mezi sebou: Ten člověk je určitě vrah. I když se zachránil z moře, bohyně odplaty nedovolila, aby zůstal na živu. Ale Pavel setřásl hada do ohně a nic zlého se mu nestalo. Oni čekali, že oteče nebo že najednou padne mrtev. Když to však dlouho trvalo a viděli, že se s ním nic neděje, začali naopak říkat, že je to nějaký bůh.

Pavel byl kousnut zmijí, ale jed na něj neúčinkoval, proto ho pohané považovali za boha.
Z veršů je zřejmé, že v té době k tomu aby byl člověk považován za boha stačilo velmi málo; nemůžeme se proto divit rozšíření podivné pověry o tom, že Ježíš byl smrtelníkem a zároveň Bohem.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA