Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. Údajné Boží odmítnutí Izraele

 chizuk002.jpg

Křesťané předkládají argument, že Všemohoucí zavrhnul Izrael, protože nepřijal učení mesiáše, Jeho posla, a protože ho odsoudil. Proto Bůh vyvolil křesťany a umožnil Ježíšovi, aby mučednicky trpěl za spásu jejich duší, protože ho poznali a uvěřili v něj.
 
VYVRÁCENÍ
 
Tento argument, není podložený žádným důkazem.
Křesťané sami připouští, že před příchodem Ježíše jako pohané popírali Všemohoucího a byli modláři.
Dokonce po příchodu Ježíše, nebyl považován za Boha, k tomu došlo až o několik století později.
Ano, pohané se podíleli na jeho perzekuci, na perzekuci jeho učedníků, apoštolů a následovníků.
Římský císař Nero, nechal popravit Petra a Pavla pro jejich snahy přesvědčit lidi věřit v Ježíše. Římský císař Decius zase nechal za živa upálit Laurentia roku 254 občanského letopočtu, za jeho snahy obrátit lidi na křesťanství.
Podobně se chovali všichni císařové, kteří po něm následovali, pronásledovali křesťany, zabíjeli papeže a ty kdo vyznávali víru v Ježíše, jak je patrno z křesťanských náboženských dějin.
Prvním byzantským císařem, který přijal křesťanství, byl Konstantin, ten přizpůsobil zákony svým souvěrcům 300 let po smrti Ježíše.
Ve stejné době žil křesťanský kazatel a kněz Areios, který napsal kontroverzní dílo namířené proti křesťanským dogmatům, Konstantin ale jeho názory nepřijal.
Po smrti Konstantina, se stal jeho syn Konstantin II členem Areiovi sekty a ignoroval zavedené doktríny, jeho úspěšný příbuzný Julian byl také vyznavačem Areiových názorů a odmítl obecné principy křesťanské víry.
Jeho příklad napodobilo několik Juliánových nástupců.
Dokonce i v dnešní době existují lidé, kteří považují Areia za duchovní autoritu, a kteří vytvořili sektu nesoucí jeho jméno.
Odpor vůči křesťanství byl patrný u obyvatel pobaltského Pruska, když biskup Vojtěch Pražský přišel v roce 997 občanského letopočtu šířit křesťanství, byl zavražděn.
Prusové a Poláci nevyznávali křesťanství před jedenáctým stoletím, skandinávské národy dokonce ještě v roce 1400 občanského letopočtu, jak uvádí církevní historie. Většina křesťanů pokračuje dokonce i v dnešní době v uctívání model vyrobených ze zlata a stříbra, dřeva či kamene, mnoho z nich projevuje božskou úctu hostii, před kterou poklekají a padají tváří na zem. 
Tyto praktiky křesťané dodržují v rozporu s učením Ježíše, který důrazně připomínal svým učedníkům a apoštolům, aby se vyvarovali model stejně jako jedení pokrmů obětovaných modlám.
V křesťanském Zákoně lze najít zákaz pojídat krev (pozn. včetně neodkrveného masa) a maso zardoušených zvířat, tyto zákazy nedodržuje ani většina nejzásadovějších křesťanů.
Podobně znesvěcují sobotu - skutečný den odpočinku, tedy jedno z přikázání, které dodržoval Ježíš, stejně jako jeho učedníci a následovníci po dobu 500 let.
Poté tento prastarý biblický zákon papež nahradil svěcením neděle - prvního dne týdne. Proto vyvstávají otázky: Jak se mohou křesťané chlubit, že jsou vyvoleným národem, vybraným pro svou víru v Ježíše?
Jak mohou užívat označení křesťané, když mezi nimi již nejsou žádní vyznavači mojžíšských přikázání, která Ježíš prohlásil za neměnitelná?
Kromě toho se odchylují od Ježíšových ustanovení, tím, že přidávají a ubírají z křesťanského Zákona, přestože Ježíš vydal několik prohlášení proti těm, kdo by chtěl přidávat nebo ubírat z jeho slov.
  
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA