Jdi na obsah Jdi na menu
 


90. Pavlova neznalost hebrejského jazyka

Ve verši 3:16 v křesťanské knize List Galatským se píše -
 
Slib byl dán Abrahamovi a jeho potomku (semeni); nemluví se o potomcích (semenech), nýbrž o potomku (semeni): je jím Kristus.
 
Neznalost hebrejského jazyka vedla autora křesťanské knihy List Galatským k chybnému závěru.
Pokud je v hebrejštině slovo símě זרע užito ve smyslu potomstva, není nikdy užito v množném čísle.
 
Jak je psáno ve verších 13:15 a 16 v První knize Mojžíšově -
 
Neboť celou tu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému potomstvu וּלְזַרְעֲךָ až navěky. A učiním, že tvého potomstva זַרְעֲךָ bude jako prachu země. Bude-li kdo moci sečíst prach země, pak bude i tvé potomstvo sečteno.
 
Tento výraz v jednotném čísle je užit pro vyjádření většího počtu osob.
 
To potvrzuje i verš 15:5 v První knize Mojžíšově -
 
Vyvedl ho ven a pravil: Pohleď na nebe a sečti hvězdy, dokážeš-li je spočítat. A dodal: Tak tomu bude s tvým potomstvem זַרְעֶךָ .
 
A také verš 15:13 -
 
Tu Věčný Abramovi řekl: Věz naprosto jistě, že tvoji potomci זַרְעֲךָ budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let.
 
Další příklady užití lze najít i v jiných částech Písma Svatého.
 
Uvedené verše by měli být dostačujícím důkazem toho, že se výraz símě / semeno užitý ve slibu daném Abrahamovi vztahuje k celému národu, a ne k jedné osobě.