Jdi na obsah Jdi na menu
 


7. Žádné proroctví týkající se současného vyhnanství nepotvrzuje naplnění prokletí z Třetí knihy Mojžíšovy

perek_z.jpg

 

Křesťané používají následující argument proti našemu obnovení. Říkají, že v egyptském zajetí jsme my Židé byli drženi čtyři sta let, v babylonském zajetí sedmdesát let, ale podrobení Římany se prodloužilo na více než 1 500 let. Navíc vám byla předpovězena přesná délka dvou minulých vyhnanství, zatímco současné vyhnanství nebylo odhaleno žádnému z proroků, proto lze tvrdit, že jste postiženi kletbou z Třetí knihy Mojžíšovy verše 26:38 -
Zahynete mezi pronárody a pohltí vás země vašich nepřátel.
Velmi dlouhé vyhnanství potvrzuje, že si Bůh nepřeje váš návrat do země vašich otců.

Odpověď:  délka egyptského zajetí zmíněná v Božím sdělení Abrahamovi nebyla podstatná, tak bývá vysvětlováno zpoždění při obsazení území přislíbeného patriarchovi Bohem.

Věčný mu řekl (jak se zmiňuje První kniha Mojžíšova ve verši 15:13) -
 
Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let.
 
Naznačuje to, že by země měla být přidělena potomkům Abrahama až po naplnění všech nepravostí obyvatel Palestiny, tedy v době kdy podle neomylné Boží prozíravosti nastane nejvhodnější čas pro vysvobození Izraelitů a pro potrestání Kanánců.  
Dlouhodobé egyptské pokoření Izraele umožňovalo kmenům Palestiny dostatek času učinit pokání a zavržení jejich zlých skutků.
Délka babylónského zajetí, byla podle našeho skromného názoru, omezena na sedmdesát let, protože bylo opomenuto sedmdesát milostivých let.
Doba vyhnanství byla stanovena tak, aby odpovídala počtu let, během kterých nebylo dodržováno Boží nařízení pro zdržení se hospodaření na půdě a obdělávání půdy.
Jak čteme ve Třetí knize Mojžíšově ve verších 26:34 a 35 -
 
Tehdy si země vynahradí své roky odpočinutí po celou dobu, co bude zpustošena, až vy budete v zemi svých nepřátel. Tehdy bude země odpočívat a vynahradí si své roky odpočinutí. Po celou dobu zpustošení bude odpočívat, protože nemohla odpočívat ve vašich letech odpočinutí, když jste v ní sídlili.
 
Podobně nás informuje i Druhá kniha Kronik ve verši 36:21 -
 
Tak se naplnilo slovo Věčného, které mluvil ústy Jeremjáše: Dokud si země nevynahradí své dny odpočinku, bude odpočívat po všechny dny, co bude zpustošena, až se vyplní sedmdesát let.
 
Specifické prohřešky, které byly příčinou babylónského zajetí, byly potrestány krátkým vyhnanstvím, prohřešky, které způsobily současné vyhnanství, ale vyžadují na nápravu podstatně delší dobu.
Nyní musíme odčinit hříchy spáchané od prvního vstupu Izraele do Svaté země, hříchy, které vytvořily překážku mezi námi a Bohem.
Proto Božská Moudrost rozhodla, že musíme strávit náš čas ve vyhnanství až do dosažení posledních dnů.
A toto praví kniha Ezechiel ve verši 22:15 -
 
Rozptýlím tě mezi pronárody, rozpráším tě po zemích a dokonale tě zbavím tvé nečistoty.
 
O tomto vyhnanství se zmiňuje i kniha Pláč ve verši 4:22 -
 
Tvá nepravost však, dcero sijónská, skončí, Bůh tě už nikdy nenechá odvést do vyhnanství.
 
V předchozím citátu z Druhé knihy Kronik jsme ukázali skutečnou příčinu druhého vyhnanství, což nám umožňuje uspokojivě odvodit z výše citované pasáže knihy Pláč, že výsledkem našeho současného vyhnanství má být naše očištění od hříchů a naplnění předpovědi obsažené ve verši 30:6 Páté knihy Mojžíšovy -  
 
Věčný, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Věčného, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ.
 
O současném vyhnanství se také zmiňuje kniha Ezechiel ve verších 36:26 a 27 -
 
A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich.
 
Existuje mnoho dalších slibů, které dosud nebyly naplněny, protože staré hříchy nebyly zcela odčiněny.
Navíc je nutné konstatovat, že doba konečného obnovení není odhalena, protože znalost tohoto data by nepovzbudila váhavé, kteří by tuto dobu mohli považovat za příliš vzdálenou a nevytrvali by ve zbožnosti, také by to mohlo vést k neposlušnosti a vzdoru, protože pevné stanovení data by znamenalo, že obnovení nebude oddáleno ani pro jejich hříšné chování. Dokonce i zakladatel křesťanské víry byl sám zastáncem názoru, že doba obnovení by měla zůstat jeho následovníkům neznámá, jak je uvedeno v křesťanské knize Skutky apoštolů ve verších 1:6 až 7-
 
Ti, kteří byli s ním, se ho ptali: Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael? Řekl jim: Není vaše věc znát čas a lhůtu, kterou si Otec ponechal ve své moci.
 
Tato pasáž dokazuje, že nebyl ani mesiášem ani božskou bytostí.
Doba tohoto zajetí nebyla odhalena žádnému člověku, a je známa pouze Bohu, Jehož vědění je neomezené.
 
Náš názor, že naše obnova závisí na pokání, je založen na následujících verších 30:1 až 6 Páté knihy Mojžíšovy -  
 
Když na tebe toto všechno přijde, požehnání i zlořečení, jež jsem ti předložil, a ty si to vezmeš k srdci, kdekoli budeš ve všech pronárodech, do kterých tě zapudí Věčný, tvůj Bůh, a navrátíš se k Věčnému, svému Bohu, a budeš ho poslouchat, ty i tvoji synové, celým svým srdcem a celou svou duší podle všeho, co ti dnes přikazuji, změní Věčný, tvůj Bůh, tvůj úděl, slituje se nad tebou a shromáždí tě zase ze všech národů, kam tě Věčný, tvůj Bůh, rozptýlil. Kdybys byl zapuzen až na kraj světa, Věčný, tvůj Bůh, tě odtud shromáždí a vezme tě odtamtud. Věčný, tvůj Bůh, tě uvede do země, kterou obsadili tvoji otcové, a ty ji znovu obsadíš a on ti bude prokazovat dobrodiní a rozmnoží tě víc než tvé otce. Věčný, tvůj Bůh, obřeže tvé srdce i srdce tvého potomstva a budeš milovat Věčného, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší a budeš živ.
 
Naše pokání tedy závisí na našem vlastním odhodlání, na našem odhodlání a vůli závisí i délka našeho zajetí.
 
Z verše 26.38 Třetí knihy Mojžíšovy - Zahynete (va-avadetem) mezi pronárody a pohltí vás země vašich nepřátel- nelze odvozovat, že se jedná o nenahraditelnou ztrátu, úplné zavržení nebo úplné zničení.
Hebrejský výraz pro ztrátu avad (אבד) znamená dočasný stav zoufalství, stav ve kterém člověk nemůže uniknout hrozícímu nebezpečí, přestože záchrana může přijít ve velmi blízké budoucnosti.
Proto čteme v knize Izajáš ve verši 27:13 -
 
V onen den zaduje na velikou polnici a přijdou ti, kdo bloudí bez domova v zemi asyrské, i ti, kdo byli vyhnáni do egyptské země, a budou se klanět Věčnému na svaté hoře v Jeruzalémě.
 
Pokud by výraz avad znamenal úplné zatracení a úplné zničení, popřelo by to verš 26:44 Třetí knihy Mojžíšovy -
Avšak i když budou v zemi svých nepřátel, nezavrhnu je a nezprotivím si je, jako bych s nimi měl skoncovat a zrušit svou smlouvu s nimi. Já jsem Věčný, jejich Bůh.
Nebo také verš 66:22 knihy Izajáš -
 
Jako nová nebesa a nová země, které učiním, budou stát přede mnou, je výrok Věčného, tak nepohnutelně bude stát vaše potomstvo a vaše jméno.
 
A také verš 30:11 z knihy Jeremiáš -
 
Já budu s tebou, je výrok Věčného, a zachráním tě. Učiním konec všem pronárodům, mezi něž jsem tě rozprášil, ale s tebou neskončím docela. Potrestám tě ovšem podle práva, bez trestu tě neponechám.
 
Varování uvedené ve verši 26:38 Třetí knihy Mojžíšovy - Zahynete mezi pronárody a pohltí vás země vašich nepřátel. - bude bohužel naplněno ve velmi velkém a tragickém měřítku, mnoho našich bratří zpečetí svou krví oddanost víře svých otců, bude tak naplněn trest popsaný ve verši 23 Žalmu 44  -
 
Kvůli tobě jsme vražděni denně, mají nás za ovce na zabití.
 
Tvrzení, že délka našeho současného vyhnanství, je důkazem našeho úplného zavržení Všemohoucím nemá žádný racionální základ.
Záměry Nejvyššího jsou přesně a neomylně plněny napříč staletími a tisíciletími.
Jsou moudře naplánovány, přesto jejich plnění a naplnění přesahuje naše vnímání, stejně jako přesahují naší pozemskou existenci.
 
To potvrzuje i verš 4 Žalmu 90 -
 
Tisíc let je ve tvých očích jako včerejšek, jenž minul, jako jedna noční hlídka.
 
Svět existoval více než dva tisíce let předtím, než se Všemohoucí zjevil a vyvolil lid ze středu národů, a než mu ukázal své skutky, znamení a zázraky, a boj, a pevnou ruku a vztyčenou paži.
Nakonec bychom měli připomenout těm, kteří se nám neustále vysmívají, proto, že nám dosud nebylo umožněno naše obnovení, že spasení skrze Ježíše, jímž se chvástají, a které podle jejich učení zachránilo duše zbožných patriarchů od nadvlády Satana, nebylo doposud naplněno a to po více než čtyři tisíce let od stvoření člověka, proč tedy kritizují naše očekávání doby obnovy, která má přijít?