33. Mesiáš se narodí v Betlémě (Mich 5:1)
Micheáš 5:1 - A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými městy, z tebe mi vzejde ten, jenž bude vládcem v Izraeli, jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných.
Tento verš považují křesťané za důkaz podporující jejich víru; křesťané tvrdí, že prorok předpověděl, že by se mesiáš měl narodit v Betlémě, a že Izrael zbytečně čeká na mesiáše, který se tam narodí, neboť město Betlém již bylo zničeno.
Vyvrácení:
Toto proroctví (užívané spolu s mnoha dalšími velmi chatrnými důkazy, které se snaží dokázat, že Ježíš byl pravý mesiáš), nelze spojovat s Ježíšem ze tří důvodů.
Zaprvé, výše uvedený biblický verš se o něm konkrétně nezmiňuje.
Skutečnost, že se Ježíš narodil v Betlémě, neopravňuje nikoho tvrdit, že je mesiáš, neboť v Betlémě se narodily stovky a tisíce dětí, přesto je nelze považovat za mesiáše.
Zadruhé se dočteme - jenž bude vládcem v Izraeli.
Ježíš Nazaretský, ale v žádném případě nebyl vládcem.
Naopak byl podřízen vládě, jak to dokazuje příběh o jeho popravě.
Zatřetí, nikde není řečeno, že by Betlém měl být místem narození mesiáše, neboť můžeme dohledat, že prorok dodává - jehož původ je odpradávna, ode dnů věčných.
Smysl tohoto verše je následující:
A ty, Betléme efratský, ačkoli jsi nejmenší mezi judskými městy, z tebe vzejde člověk (jehož původ bude možné vysledovat v Betlémě), jenž bude vládcem v Izraeli, a tento muž bude králem mesiášem, který bude potomkem krále Davida, který pochází z Betléma.
Jak je psáno ve verši 17:12 v První knize Samuelově - David byl synem Efratejce, toho z Betléma Judova.
Slova odpradávna, ode dnů věčných, odkazují na velmi dlouhou dobu, která uplyne od panování krále Davida do doby příchodu mesiáše.
Musíme také čtenáře upozornit na kapitolu, která verši předchází a na verše, které po výše uvedeném verši následují, to umožní pochopit, že se celé proroctví týká ohromných zvratů, které se stanou v mesiánské době.
V souvislosti s tímto proroctvím je potřeba si přečíst i prohlášení Ezechielova v kapitolách 38 a 39, a Zachariášova v kapitole 14.
Od přijetí výše uvedené interpretace nás nesmí odradit užití výrazu a ty, který může být mylně považován, podobně jako často užívaný výraz hle, za ukazatel velmi brzkého naplnění proroctví, neboť doba naplnění proroctví může být ve skutečnosti velmi vzdálená.
Například verš 43:19 v knize Izajáš -
Hle, činím něco docela nového a už to raší.
K naplnění tohoto proroctví dojde velmi dlouho po době života proroka, jak se o tom zmiňuje verš 49:19 -
Tvé trosky a tvá zpustošená města, tvá pobořená země ti teď budou příliš těsné pro množství obyvatel, až odtáhnou ti, kdo tě hubili.
A také verš 39:25 v knize Ezechiel -
Proto praví Panovník Věčný toto: Nyní změním Jákobův úděl a smiluji se nad celým domem izraelským. Budu horlit pro své svaté jméno.
A také verš 43:9 -
Nyní však vzdálí daleko ode mne své smilstvo i mrtvá těla svých králů a já budu navěky bydlet uprostřed nich.
Podobně naráží na mesiánskou dobu i verš 5:3 v knize Micheáš -
I postaví se a bude je pást ve Věčného moci, ve vyvýšeném jménu Věčného, svého Boha, a budou bydlet bezpečně; jeho velikost bude nyní sahat až do dálav země.
Podobně musíme chápat i závěrečná slova 4 kapitoly -
Nyní se budeš šikovat, dcero šiků; sevře nás obležení. Do tváře budou bít holí dokonce i toho kdo je Soudcem Izraele.
Tato slova potvrzuje i verš 14:2 v knize Zachariáš -
Polovina města bude vysídlena, zbytek lidu však nebude z města vyhlazen.
V té době budou soudcové a předáci lidu vystaveni ostudnému ponížení, aby tak očistili ostatek Izraele od útrap.
Jak je psáno ve verši 13:9 v knize Zachariáš -
Tu třetinu však provedu ohněm. Přetavím je, jako se taví stříbro, přezkouším je, jako se zkouší zlato. Ti budou vzývat mé jméno a já jim odpovím. Řeknu: Toto je můj lid. A oni řeknou: Věčný je můj Bůh.
Poté co jsme dokázali, že verš zmíněný na počátku této kapitoly musí být vykládán v kontextu s jemu předcházejícími verši, probereme jeho vztah k následujícím veršům.
Ve verši 5:2 knihy Micheáš se píše -
I když je Věčný vydá v plen do chvíle, než rodička porodí.
Tento verš přirovnává Izrael k ženě v porodních bolestech, která musí trpět až do porodu (v případě Izraele do vykoupení), aby nakonec získala útěchu.
Podobně se ve verši 30:7 vyjadřuje Jeremiáš -
Běda, bude to veliký den, bez obdoby, čas soužení pro Jákoba, ale bude z něho zachráněn.
To říká také Daniel ve verši 12:1 -
Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize.
Slova ve verši 5:2 v knize Micheáš - zbytek jeho bratří se vrátí se Syny Izraele - znamenají zbytek mesiášových bratří, Synů Judy a Benjamína, kteří jsou rozptýleni mezi národy, a kteří se vrátí do své vlasti spolu s deseti kmeny Izraele.
Slovo עַל v tomto verši má stejný význam jako slovo עִם .
Ve stejném smyslu je toto slovo užito i ve verši 35:22 v Druhé knize Mojžíšově -
Přicházeli muži spolu s ženami.
Micheášovo proroctví se shoduje s proroctvím ve verši 2:2 v knize Ozeáš -
Synové judští a synové izraelští budou pospolu shromážděni, ustanoví si jedinou hlavu a vyjdou z této země.
Když se vrátíme k verši 5:3 v knize Micheáš dočteme se -
I postaví se a bude je pást ve Věčného moci, ve vyvýšeném jménu Věčného, svého Boha.
V tomto verši se zcela jasně hovoří o králi mesiášovi, který bude obdařen mimořádnou mocí.
A budou bydlet bezpečně - znamená, že budou žít ve své zemi v nerušeném klidu.
Když s tím srovnáme verš 4:4 v knize Micheáš - Každý bude bydlet pod svou vinnou révou, pod svým fíkovníkem, a nikdo ho nevyděsí - neboť bázeň z mesiáše bude panovat na celé zemi.
Následující slova obsažená ve verši 5:4 v knize Micheáš - A bude to doba míru, až vtrhne Ašúr (Asýrie) do naší země - odpovídají slovům ve verši 9:10 v knize Zachariáš - Vyhlásí pronárodům pokoj.
Ašur představuje nepřítele, který přinesl do naší země násilí, tito nepřátelé budou v době mesiáše bezmocní.
Postavíme u něho sedm pastýřů, osm vojevůdců lidu.
Výraz עָלָיו u něho je užit ve stejném smyslu ve verši 2:20 v Čtvrté knize Mojžíšově -
U něho nebo spolu s ním bude pokolení Manases.
Slova pastýři nebo vojevůdci označují vůdce, kteří budou jmenováni králem mesiášem.
Čísla sedm a osm je potřeba chápat jako neurčité vyjádření počtu, které znamená mnoho, podobně jako ve verši 11:2 v knize Kazatel -
Rozdej svůj díl mezi sedm, ba i osm, nevíš, co zlého se na zemi stane.
Slovo pastýři je synonymem pro vůdce, a jedná se tedy o dohlížitele nad lidem.
Verše 5:5-6 v knize Micheáš pokračují -
A zničí Ašurovu zemi mečem a zemi Nimrodovu v branách jejích.
Slovo וְרָעוּ a zničí - se objevuje ve stejném syslu ve verši 11:16 v knize Jeremiáš - a ten stráví/zničí její ratolesti, a také ve verši 2:16 ve stejné knize - I synové Memfidy a Tachpanchésu zničí korunu tvé hlavy.
Micheáš se pak zmiňuje o zemi Nimorodově, tj. o Babylónu, jak je to zřejmé z verše 10:10 v První knize Mojžíšově -
Počátkem jeho (Nimrodova) království byl Babylón, Erek, Akad a Kalné v zemi Šineáru.
Tak nás mesiáš osvobodí od Asyřanů, poté co vtrhnou do naší země a poté co překročí její hranice.
Král mesiáš nás vysvobodí z moci svévolných tyranů, a naši nepřátelé nás již nikdy nebudou napadat.
Ašur (Asýrii) a Bábel (Babylón) zmiňuje Micheáš jako příklad našich nepřátel, neboť tyto dva národy zničily Svatou zemi.
Pak nás prorok Micheáš ve verši 5:6 utěšuje -
I bude pozůstatek Jákoba uprostřed mnoha národů jako rosa od Věčného, jako vláha pro bylinu, která neskládá naději v člověka, nečeká na syny lidské.
Tento verš nás informuje o tom, že ti, kteří uniknou nepřátelské krutovládě, budou pod zvláštní ochranou Všemohoucího, a žádná lidská moc nebude schopna pozůstatek Izraele ovládnout.
Stejně jako člověk neovlivní tvorbu rosy, tak bude i Izrael mimo lidský vliv.
Prorok Micheáš pak nabízí druhé přirovnání a ve verši 5:7 říká -
Pozůstatek Jákoba bude mezi pronárody, uprostřed mnoha národů, jako lev mezi zvířaty divočiny, jak lvíče ve stádech ovcí: přežene-li se, rozšlape je, rozsápe a nikdo mu nic nevyrve.
Izrael je přirovnáván s nejmocnějším tvorem, který je mocnější než ostatní zvířata, a Micheáš pokračuje ve verši 5:8 -
Budeš vyvýšen nad své protivníky, všichni tvoji nepřátelé budou vyhlazeni.
Toto proroctví má vazbu na následující verš 5:9 -
I stane se v onen den, je výrok Věčného, že vyhladím tvé koně z tvého středu a zničím tvé vozy.
V té době Izrael dosáhne nadvlády, a to bez zbytečných válek, veškeré nepřátelství bude nahrazeno trvalým mírem.
Proto Zachariáš ve verši 2:8 říká -
Běž a promluv s tím mládencem. Řekni: Jeruzalém bude městem nehrazeným, tolik v něm bude lidí i dobytka.
Ze všech proroctví, která jsme zmínili, zcela zjevně vyplývá, že nenaplněné události se vztahují k době mesiáše, tedy k době kdy budeme shromážděni ve Svaté zemi, kdy budou poraženy všechny nepřátelské síly, a kdy na celé zemi zavládne mír.
Nikdo nemůže tvrdit, že tyto podmínky proroctví byly naplněny Ježíšem Nazaretským, nebo některým z jeho učedníků.
Zakladatelé křesťanského náboženství žili v (pro ně) velmi těžké době, a také o nich nelze tvrdit, že jejich - původ je odpradávna, ode dnů věčných.
V žádném případě nemůžeme Věčné Bytosti připisovat původ; navíc budeme mít možnost dokázat v našem vyvrácení křesťanského Zákona, že je zcela nevhodné přidávat Ježíšovi titul Bůh, a z toho co jsme doposud zmínili je zřejmé, že Ježíš nebyl ani mesiáš, ani Bůh.