Jdi na obsah Jdi na menu
 


24. Bylo prorokováno zrušení Zákona Mojžíšova (Jer 3:16)

perek_kd.jpg

Jeremiáš 3:16: A stane se, že se v oněch dnech na zemi rozmnožíte a rozplodíte, je výrok Věčného. Nebude se už říkat: Schrána smlouvy Věčného, ani jim na mysl nepřijde, nebudou ji připomínat, nebudou ji postrádat, nebude už zhotovena. Na základě tohoto verše křesťané tvrdí, že Zákon Mojžíšův, který byl uložen v arše, bude v budoucnu zrušen.
 
Vyvrácení:
 
V kapitole 19 jsme již nezvratnými důkazy dokázali, a to včetně textů křesťanského Zákona či dokonce textů křesťanských teologů, že Zákon Mojžíšův je věčný, a že žádné nové zjevení nikdy nenahradí náš Zákon.
 
Poté co jsme dostatečně prokázali slabé stránky tvrzení popírajících věčnost Mojžíšova Zákona, omezíme se v této kapitole pouze na výše uvedené tvrzení.
 
Každý čtenář Písma Svatého zná verš 8:9 První knihy Královské -  
 
Ve schráně nebylo nic než dvě kamenné desky.
 
Tyto kamenné desky byly nazývány jako desky smlouvy, archa, která byla schránkou pro tyto desky, byla označována jako Schránou smlouvy.
 
Sami křesťané připouští, že obsah desek s Desaterem je neměnný, a že žádný člověk odmítající Desatero Přikázání nemůže doufat v záchranu své duše.
 
K tomuto tématu se vrátíme při analýze veršů kapitoly 19 křesťanské knihy Matouš.
 
Je jasné, že křesťané nařizují dodržovat Desatero Přikázání, a to i když svévolně změnili den určený jako den odpočinku, přesto, že jim to nenařídil ani Ježíš ani jeho učedníci; a v důsledku toho nemají křesťané žádné právo se tvrdit, že Schrána smlouvy Boží, a dvě desky s jejím obsahem, budou někdy zapomenuty, ani nejsou oprávněni tvrdit, že Zákon Mojžíšův bude zrušen a nebude dodržován Izraelem.
 
Žádné jimi citované pasáže neposkytují důkaz, který by podporoval jejich tvrzení, zejména pak verš 3:22 z knihy Malachiáš obsahující Boží napomenutí -
 
Pamatujte na Zákon mého služebníka Mojžíše, jemuž jsem vydal na Chorébu pro celého Izraele nařízení a práva.
 
Tento prorok jasně dokazuje, že platnost Božího Zákona nebude v budoucnu zrušena, naopak důstojnost Izraele a důstojnost Jeruzaléma bude v budoucnu rozšířena.
 
Proto se zmiňuje o těch dnech, kdy se Izrael stane ve Svaté zemi početným a kdy bude vyvýšen, a kdy jinověrci budou přicházet do Jeruzaléma hledat Boží Slovo.
 
Ve stejném smyslu hovoří i verš 2:2 z knihy Izajáš -
 
I stane se v posledních dnech, že se hora Domu Věčného bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody.
 
Tyto pronárody se nebudou bezbožně ptát po Boží smlouvě, a narušovat místo uložení Schrány smlouvy, neboť budou zcela ohromeni svatostí Božího Domu, kde bude obnoven trůn soudu.
 
V té době nebude Chrám jediným místem, kam se jinověrci pohrnou, celý Jeruzalém bude sídlem Božího Poznání, proto se jinověrci uchýlí do Jeruzaléma, aby zde i mimo areál Chrámu vzývali jméno Věčného, a plnili dobrovolně a zbožně své povinnosti vůči Bohu.
 
A jak se dočteme ve verši 4:17 v knize Joel -  
 
Poznáte, že jsem Věčný, váš Bůh, že přebývám na Sijónu, na své svaté hoře. Jeruzalém bude opět svatý a nebudou jím už procházet cizáci.
 
Zde se dozvídáme, že svatost Jeruzaléma zabrání cizincům vstoupit do města za účelem je znesvěcení.
 
Nehodní z jinověrců a rituálně nečistí Izraelité, budou nuceni zůstat v bázni mimo Svaté Město, ale z Města Božího se bude šířit osvícení i do nejvzdálenějších oblastí.
 
Jinověrci, kteří budou následovat blahodárnou cestu, budou stejně jako Děti Izraele považováni za služebníky Boží.
 
Prorok Zachariáš proto ve verši 2:15 říká -
 
V onen den se mnoho pronárodů přidruží k Věčnému. Stanou se mým lidem a já budu bydlet uprostřed tebe.
 
Ve verších 56:6 a -7 předpovídá Izajáš -
 
Těm z cizinců, kteří se připojili k Věčnému, aby mu sloužili a z lásky k jeho jménu se stali jeho služebníky, praví: Všechny, kdo dbají na to, aby neznesvěcovali den odpočinku, kdo se pevně drží mé smlouvy, přivedu na svou Svatou horu a ve svém domě modlitby je oblažím radostí, jejich oběti zápalné a obětní hody dojdou na mém oltáři zalíbení. Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.
 
To dokazuje, že v době příchodu mesiáše, budou všechny národy vzdávat úctu svatosti Země Izraelské, a že celá země Palestinská nabyde svatosti města Jeruzaléma, a město Jeruzalém bude opět posvěceno svatostí Božího Chrámu.