Jdi na obsah Jdi na menu
 


32. Nesrovnalosti týkající se Marie

 

Lukáš ve verších 1:26 až 33 píše, že anděl Gabriel navštívil pannu Marii zasnoubenou s Josefem z domu Davidova jako posel vyslaný Bohem, a oznámil jí, že počne syna, který bude svatý, a který bude označován za syna Nejvyššího; a že mu Bůh dá Davidův trůn, a že bude kralovat domu Jákobovu na vždy, a jeho království nebude mít konce.
Tento příběh odporuje jinými částem křesťanského Zákona, a silně zpochybňuje tvrzení o Božské inspiraci knihy.
Pokud Marie obdržela Boží poselství, proč ona a její děti odmítli víru v Syna Božího, a proč mu odmítli poslušnost, proč se Marie a její děti drželi dál od Ježíše a jeho učedníků?
To opět potvrzují verše 3:31 až 35 v křesťanské knize Marek a verš 7:5 v křesťanské knize Jan, který jsme citovali v předešlé kapitole -  Ani jeho bratři v něj totiž nevěřili.
 
Nebylo snad povinností matky-panny informovat své děti o Božím poselství?
A proč Marie oslovuje svého syna jménem Ježíš, když měl být podle verše z knihy Izajáš citované ve verších 1:22 a 23 v křesťanské knize Matouš pojmenován jako Emmanuel?
Proč nikdy nebyl naplněn andělův příslib o tom, že Ježíš bude sedět na Davidově trůnu?
Proč byl Ježíš označován za potomka Davidova, když je z textů křesťanského Zákona jasné, že nebyl synem Josefa z domu Davidova, ale byl podle křesťanského Zákona zplozen Svatým Duchem?
 
Další rozpor najdeme ve verši 15:28 v Prvním Pavlově listě Korintským, kde se píše -

 

Až mu bude podřízeno všecko, pak i sám Syn se podřídí tomu, kdo mu všecko podřídil, a tak bude Bůh všecko ve všem.

 

Podle tohoto verše by Ježíšovo království nemělo trvat navěky, má mít pouze dočasný charakter; na základě veršů křesťanského Zákona musíme dojít k závěru, že Otec a Syn jsou rozdílné bytosti.