Jdi na obsah Jdi na menu
 


41. Daniel (7:13) předpověděl Ježíšův druhý příchod

perek_ma.jpg

 

Daniel 7:13 - Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu.
Křesťanští vykladači Písma Svatého spojují toto proroctví s příchodem jejich mesiáše, který by měl být podle jejich chápání tohoto proroctví nadpřirozenou bytostí; jak jinak by mohl přijít s nebeskými oblaky?
 
Vyvrácení:
 
Prorok zde popisuje věci a události, které se odehráli v jeho snu.
Pokud se ve snu objevují nadpřirozené vize, neznamená to jejich nadpřirozené naplnění.
Daniel zmínil ve stejné kapitole zničení čtyř království, a předpověděl, že věčná vláda nebude udělena nikomu jinému než svatému lidu Nejvyššího Boha.
Jak je psáno ve verši 18 -    
 
Ale království se ujmou svatí Nejvyššího a budou mít království v držení až na věky, totiž až na věky věků.
 
A také ve verších 26 a 27 -
 
Avšak zasedne soud a vladařskou moc mu odejmou, a bude úplně vyhlazen a zahuben. Království, vladařská moc a velikost všech království pod celým nebem budou dány lidu svatých Nejvyššího. Jeho království bude království věčné a všechny vladařské moci ho budou uctívat a poslouchat.
 
Nebeské oblaky zmíněné v úvodním verši této kapitoly představují nebeskou vládu, která vše řídí a mění z výše, z oblasti, která leží mimo dosah a vliv člověka.
Ten, který tvoří mraky, a který je nechává sestoupit, aby se půda stala úrodnou, musí být chápán také jako nejvyšší hybná síla osudu člověka.
 
S touto myšlenkou nás seznamují i jiní proroci.
 
Například prorok Jeremiáš ve verši 14:22 -
 
Což jsou mezi přeludy pronárodů ti, kdo by mohli dát déšť? Což nebesa vydávají deště? Nejsi to ty sám, Věčný, náš Bože? Skládáme naději v tebe, neboť ty konáš všechny tyto věci!
 
Mračna jsou často symbolem rychlosti a síly, s jakou Bůh koná Svá rozhodnutí.
 
Jak je psáno například ve verši 19:1 v knize Izajáš -
 
Hle, Věčný jede na rychlém oblaku a vjíždí do Egypta.
 
A také ve verši 4:13 v knize Jeremiáš -
 
Hle, vystupuje jako mračna, jako vichřice je jeho vozba.
 
A také ve verši 60:8 v knize Izajáš -
 
Kdože jsou ti, kteří přilétají jako oblak?
 
Nadpřirozené síly pocházející od Boha jsou zmíněny ve verši 2:34 v knize Daniel -
 
Viděl jsi, jak se bez zásahu rukou utrhl kámen a udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je.
 
Podobným způsobem popisuje prorok ve stejné kapitole ve verších 44 a 45 pomoc poskytnutou Bohem -
 
Ve dnech těch králů dá Bůh nebes povstat království, které nebude zničeno navěky, a to království nebude předáno jinému lidu. Rozdrtí a učiní konec všem těm královstvím, avšak samo zůstane navěky, neboť jsi viděl, že se utrhl ze skály kámen bez zásahu rukou a rozdrtil železo, měď, hlínu, stříbro i zlato.
 
Toto království bude vyvýšeno nad všechna ostatní, bude požívat zvláštní ochrany nebes, a Boží pomoc sestoupí na říši vyvolených, jako déšť sestupuje na Bohem požehnanou zemi.
 
Křesťané tvrdí, že vladařská moc popsaná Danielem bude patřit Bohu, neboť je psáno -
 
Jeho vladařská moc je moc věčná.
 
Ale my tato slova chápeme tak, že království bude trvalým a nezcizitelným dědictvím, které se bude dědit z otce na syna.
Proto Daniel říká - a jeho království nebude zničeno.
 
A opět ve verši 7:27 -
 
Jeho království bude království věčné a všechny vladařské moci ho budou uctívat a poslouchat.
 
Posledně zmíněná část proroctví nebyla rozhodně naplněna osobou Ježíše, neboť Židé, Mohamedáni, a mnoho jiných národů nejsou podřízeni Ježíšově vládě.
 
Křesťané snad mohou tvrdit, že výraz všechny vladařské moci, znamená velké množství, podobně jako ve verši 24:10 v První knize Mojžíšově -  Vybaven všelijakými drahocennostmi svého pána.
 
Kontext jednotlivých slov musí být naším pomocníkem v případě pochybností při výkladu.
Slovo všechny zde, ani v jiných podobných případech, nemůže být chápáno jako nějaké velké, ale omezené množství; neboť prorok Daniel říká ve verši 7:27 -
 
Království, vladařská moc a velikost všech království pod celým nebem budou dány lidu svatých Nejvyššího.
 
Prorok navíc ve verši 2:44 výslovně tvrdí -
 
Rozdrtí a učiní konec všem královstvím, avšak samo zůstane navěky.
 
To samé předpovídá ve verši 60:12 prorok Izajáš -
 
Pronárod a království, jež by ti nesloužily, zhynou. Takové pronárody propadnou úplné zkáze.
 
Několik citací z Písma Svatého potvrdí, že označení svatý a svatí je často užíváno ve spojení s Izraelem.
 
Verš 20:30 v Druhé knize Mojžíšově - Buďte mým svatým lidem.
 
Verš 7:6 v Páté knize Mojžíšově - Jsi přece svatý lid Věčného, svého Boha; tebe si Věčný, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím.
 
Verš 62:12 v knize Izajáš - Nazvou je Lid svatý, Věčného vykoupení.
 
Verše 7:21 a 22 v knize Daniel -
 
Viděl jsem, že ten roh vedl válku proti svatým a přemáhal je, až přišel Věkovitý a soud byl předán svatým Nejvyššího; nadešla doba a království dostali do držení svatí.
 
A znova ve verši 25 -
 
Bude mluvit proti Nejvyššímu a bude hubit svaté Nejvyššího. Bude se snažit změnit doby a zákon. Svatí budou vydáni do jeho rukou až do času a časů a poloviny času.
 
A také ve verši 8:24 -
 
Bude zdatný svou silou, a nejen svou silou, bude přinášet neobyčejnou zkázu a jeho konání bude provázet zdar. Uvrhne do zkázy zdatné a lid svatých.
 
A také verš 12:7 -
 
Zvedl svou pravici i levici k nebi a přísahal při Živém navěky, že k času a časům a k polovině, až se dovrší roztříštění moci svatého lidu, dovrší se i všechno toto.
 
Tak jako je Izrael v Písmu Svatém nazýván svatým lidem Věčného, tak je v Písmu Svatém Všemohoucí nazýván Svatým Izraele.
 
Jak je psáno ve verši 12:6 v knize Izajáš -
 
Jásej a plesej, ty, která bydlíš na Sijónu, neboť Veliký je ve tvém středu - Svatý Izraele.
 
A také ve verši 37:23 -
 
Proti komu jsi povýšil hlas a oči pyšně vzhůru zvedl? Proti Svatému Izraele.
 
A také ve verši 41:14 -
 
Já jsem tvá pomoc, je výrok Věčného, tvůj vykupitel je Svatý Izraele.
 
A dále i ve verši 50:29 v knize Jeremiáš -
 
Vždyť se opovážlivě choval vůči Věčnému, vůči Svatému Izraele.
 
Termín Nejvyšší/Nejvyššího, užitý v knize Daniel, který se křesťané snaží spojovat s Ježíšem, se ve skutečnosti vztahuje k Izraeli, což nám potvrdí analýza dalších částí Písma Svatého.
Jak je psáno v Páté knize Mojžíšově ve verši 26:19 -
 
a On tě udělá nejvyšším nade všemi pronárody, které učinil. Budeš mu chválou, věhlasem a okrasou, budeš svatým lidem Věčného, svého Boha, jak mluvil.
 
A také 28:1 -
 
Jestliže budeš opravdově poslouchat Věčného, svého Boha, a bedlivě dodržovat všechny jeho příkazy, které ti dnes udílím, udělá tě Věčný, tvůj Bůh, nejvyšším nad všemi pronárody země.
 
Ze všech těchto veršů je zřejmé, že Izrael nemůže přenechat titul, který mu byl udělen v Písmu Svatém, žádnému jinému národu, a nelze popřít, že svatým Nejvyššího Boha může být jen lid, který byl prohlášen za nejvyšší mezi národy na zemi.
 
Proroctví, která nás informují o vyhubení hříšných jinověrců, a o připojení spravedlivých jinověrců k Izraeli, jsou dostatečným důkazem toho, že se i výše zmíněné proroctví vztahuje pouze k vyvolenému lidu, a žádní vykladači nemohou vyvrátit srozumitelné a jasné prohlášení, které učinil ve verši 4:3 Izajáš -
 
Kdo zůstane na Sijónu a kdo zbude v Jeruzalémě, bude zván svatým, každý zapsaný k životu v Jeruzalémě.
 
A opět ve verši 60:21 -
 
Tvůj lid, všichni budou spravedliví, navěky obdrží do vlastnictví zemi.
 
Je tedy zcela zřejmé, že Daniel neměl ve svém proroctví na mysli nic jiného než konečnou slávu Izraele.