Jdi na obsah Jdi na menu
 


28. (Jer 31:15) Bylo předpovězeno Herodovo vraždění dětí v Betlémě

perek_kch.jpg

Jeremiáš 31:15 - Toto praví Věčný: V Rámě je slyšet hlasité bědování, přehořký pláč. Ráchel oplakává své syny, odmítá útěchu, protože její synové už nejsou.
Křesťané vykládají tento verš jako proroctví, které se vztahuje k jejich víře, a tvrdí, že Jeremiáš předpověděl vraždění dětí v Betlémě, které nařídil král Herodes.
Když se tento král dozvěděl, že v judském Betlémě se narodilo dítě, které by se mělo v budoucnu stát králem Židů, a on nebyl schopen zjistit kdo je budoucí uchazeč o trůn, a kde se nachází, nařídil povraždit v Betlémě všechny děti mladší dvou let.
Tuto událost může čtenář najít popsánu v křesťanské knize Matouš.
 
Vyvrácení:
 
Zde máme nebývalou příležitost dokázat, že křesťané opírají své učení o věty vytržené z kontextu, nehledí na smysl odstavce, ze kterého verš vyňali.
 
Pokud, podle jejich předpokladů, bylo důvodem Ráchelina pláče kruté povraždění dětí v judském Betlémě, tak si musíme položit otázku, proč není zmíněna jako truchlící matka Lea, neboť právě její potomci se stali obětí tyranie krále Heroda?  
Musíme si položit i další otázku, jakou spojitost má zmíněný žal s utěšujícím příslibem, který dal Všemohoucí v těsně následujících verších 16 a 17? -
 
Toto praví Věčný: Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy, vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala, je výrok Věčného, však oni se vrátí z nepřátelské země. Je naděje pro tvé potomstvo, je výrok Věčného. Synové se vrátí na své území.
 
Následující vysvětlení veršů bude doufám přesvědčivé: Prorok se vyjadřuje obrazně. Dětmi je zde míněno deset kmenů pobývajících ve vyhnanství.
Těchto deset kmenů bývá souhrnně označováno jako Efrajim (kmen pocházející z Ráchel); proto Ráchel pláče pro své děti, které byly vyhnány ze své země asyrským králem.
Deset kmenů je označováno jako Efrajim, protože první král, po jejich odtržení od krále judského byl Jeroboám, syn Nebatův z kmene Efraim.
To potvrzuje předpověď ve verši 7:15 v knize Jeremiáš -  
 
Odmrštím vás od své tváře, jako jsem odmrštil všechny vaše bratry, všechno potomstvo Efrajimovo.
 
Posledním hebrejským slovem ve verši citovaném na začátku této kapitoly (Jeremiáš 31:15) je אֵינֶנּוּ , které ve skutečnosti neznamená (oni) nejsou (k nalezení), ale on není (k nalezení), protože se vztahuje ke slovu עָם  (lid), které je v jednotném čísle, neboť když se kmeny Juda a Benjamín vrátily z Babylonského zajetí, deset kmenů se s nimi nevrátilo, a dokonce ani místo jejich pobytu není plně známo, to je důvod proč je pro všechny ztracené děti (nebo také lid) užito jednotné číslo.

Prorok Jeremiáš ve jménu Boha ve verších 31:16 a 17 naráží na obnovení celého lidu v době mesiáše -

Toto praví Věčný: Přestaň hlasitě plakat a ronit slzy, vždyť tu je mzda za to, co jsi vykonala, je výrok Věčného, však oni se vrátí z nepřátelské země. Je naděje pro tvé potomstvo, je výrok Věčného. Synové se vrátí na své území.

 
Všechny tyto verše mají vazbu na jiné, poskytující nám mnohem srozumitelnější důkaz, že se prorok nezmiňoval o smrti dětí svého lidu, ale o jejich rozptýlení (ve vyhnanství).
Tento výklad podporuje verš 18 ve stejné kapitole -
 
Zřetelně jsem slyšel Efrajima, jak si stýská: Potrestal jsi mě a byl jsem ztrestán, býval jsem jak nezkrocený býček. Obrať mě, chci se vrátit, vždyť ty, Věčný, jsi můj Bůh.
 
A také verš 20 -  
 
Což je mi Efrajim syn tak drahý, dítě mého potěšení? Kdykoli však o něm mluvím, znovu a znovu si ho připomínám. Proto je mé nitro nad ním zneklidněno. Slituji, slituji se nad ním, je výrok Věčného.
 
A opět verš 21 -
 
Postav si milníky, vztyč ukazatele, zamysli se nad cestou upravenou, nad cestou, po níž jsi chodila. Vrať se, izraelská panno, vrať se do těchto svých měst!
 
Tato slova se vztahují k návratu zajatých Izraelitů.
Konečný a úplný návrat izraelských kmenů předpovídá ve verši 37:19 i Ezechiel -
 
Toto praví Panovník Věčný: Hle, já vezmu dřevo Josefovo, které je v ruce Efrajimově a izraelských kmenů, jeho spojenců, přidám k němu dřevo Judovo a učiním je dřevem jedním a budou v mé ruce jedno.
 
Tato kapitola poukazuje na shromáždění deseti kmenů a jejich sjednocení s kmeny Juda a Benjamín, a také jejich podřízení se králi ve dnech mesiáše.
 
V předchozí části této práce jsme již poznamenali, že obnova deseti kmenů neměla být uskutečněna v době návratu z babylonského zajetí, kdy se do Svaté země vrátilo pouhých 42 000 lidí.
 
Někteří křesťané tvrdí, že jméno Izraele, zmíněné v různých částech Písma Svatého ve spojení s obnovou, se vztahuje pouze k deseti kmenům; to ale není pravda, neboť je psáno, že Izrael bude připomínán spolu s kmenem Juda.
Jak je psáno ve verši 30:18 v knize Jeremiáš -
 
Hle, změním úděl Jákobových stanů, slituji se nad jeho příbytky.
 
A ve verši 23:6 ve stejné knize -
 
V jeho dnech dojde Judsko spásy a Izrael bude přebývat v bezpečí.
 
Amos hovoří nejdříve o třech přestupcích Izraele a pak o přestupcích Judy, jako Izrael je označováno deset kmenů.
Když je ale jméno Izrael uváděno samostatně, zahrnuje také kmeny Juda a Benjamín, jedná se tedy o společné označení všeho lidu.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA